O členy našeho labelu se musíme starat, jako bychom se starali o vlastní děti. O své MPC se stará i Jeha, MC i producent v jedné osobě, jako o své dítě. A protože Jeha pravidelně své šestnáctipadové děcko znásilňuje, vychází z tohoto hudebního incestu jejich první děcko – instrumentální album Digitalis. O albu, o Jehovi i o několika dalších zajímavostech se dočtete v rozhovoru. Album můžete zdarma stáhnout na konci článku. Jako vždy.

Ahoj a všechno nejlepší do nového roku. Ty začínáš nový rok rovnou svým debutovým instrumentálním albem Digitalis, i když album není až tak digitální, jak by se podle názvu zdálo. Zkus nám představit svůj projekt.
Zdravím a děkuju za přání a jedno posílám i nazpátek. Abych to uvedl na pravou míru, myšlenka vyrobit poslechové cd bez rapu či vokálů vznikla tak, že jsem udělal docela dost instrumentálek, které jsou na rap příliš složité nebo by mě tam rap i v některých případech sral. Ale moc by mě mrzelo, kdyby zůstaly nepoužité. Digitalis je látka ovlivňující srdeční činnost a zároveň moje pointa, že hudba ovlivňuje činnost srdce podle druhu, rychlosti atd. Taková Jehovská mystifikace, ke které ještě přihrává fakt, že je to místy „digitální“.

A teď, abych nebyl nezdvořilý, nám představ prosím sebe.
Jsem Honza. Přátelé i nepřátelé mi říkají s důvěrnou intimitou Jeha. (smích) Dělám beaty, freestyle a píšu skladby, poezii. Nepoznáš mě podle nejnovejší módy z New Yorského butiku ani podle vycházkových mokasín. Na světě je tolik věcí, kterých si začnem všímat, až když je ztrácíme, proto musíme žít moment, ale to jsem trošku odbočil.

Doufám, že není tajemstvím, že poslední rok děláš beaty na MPC 2500. Byla koupě tohoto fenomenálního zázraku tím momentem, který prolomil ledy? Tou otázkou mám na mysli, proč jsi vydal svůj debut až teď, přestože se hudební tvorbě věnuješ poměrně dlouhou dobu.
Tajemství to určitě není a v podstatě se s touhle mašinkou rok seznamuju. Ze seznámení se stala láska a z lásky se narodilo první děcko Digitalis. No jak to říct. MPC z člověka lepšího beatmakera nebo producenta neudělá ale když člověk pochopí podstatu, jak to lze propojit se vším možným, s dalšími zařízeními, tak je to moc parádní věc. Určitě mě tahle „bestie“ posunula v celkovém pojetí prostoru zvuku. Instra se stala víc hmatatelná a už nejsou tak „plochá“ a taky se dá s pady a sekvencemi v MPC skvěle vyhrát. Věřím, že do budoucna to ještě posunu a stanu se lepším. (smích) A proč jsem vydal až teď? Odpověď je jednoduchá. Jsem hroznej zevl a taky mi to ještě nepřipadalo publikovatelný.

Zdá se, že se ledy prolomily pořádně. Já se tě dovolím zeptat na tvoje nadcházející album, které zatím bylo drženo pod pokličkou a na kterém se posluchačům představíš konečně i za mikrofonem. Pověz, na co se Jehou nedotčené ucho může těšit.
Přijde mi, že hodně českých a slovenských věcí, co u nás vychází, je textově velmi slabých, až trapných. Nemám rád skupiny, které jsou stokrát to samý a nic nového se nedozvíš. Slovo originalita mi přijde, že je skoro až tabu. Proto se budu snažit vypustit věc podle svého nejlepšího svědomí. Určitě čekejte víc vtipu, ale i příběhové texty a zamyšlené věci. Snad zaujmu. Nechci slibovat, nejlepší slib je důkaz.

Chomutovská Druhá liga i Kadaňský Sever projekt k sobě mají hodně blízko a já si myslím, že není náhoda, že po dlouhých letech ticha před bouří teď vydávají postupně alba Správnej směr, Skyca, Zysk a teď ty. Jak to mezi vámi funguje? Hecujete se nějak třeba? Určitě to není náhoda.
Osobně potřebuju hodně dokopávat abych něco udělal a máš pravdu náhoda to není. Třeba Správnej směr jsou mí blízcí a velcí tahouni. Cením je jako hudebníky, ale hlavně i jako lidi a je pravda, že jsou velkou inspirací pokračovat a dělat na muzice. Ještě jsou tu lidi jako týpek, co si říká Sen a ten až vyleze se svejma věcma, tak se všichni poserou, protože je to podle mě jeden z nejlepších MC´s v Čechách. Taky mááá mén Haro, kterej má takovej styl psaní jako nikdo, originál sám o sobě. Co se týče Skycova alba? Žádnej MC tady ještě neudělal takovou věc, je to pro mě totální důkaz toho, jak je čeština bohatá a krásná, i když obtížná. Respekt a mír pro všechny zmíněný.

Předpokládám, že jsi měl možnost slyšet desku Calling Home od Zyska, který ji vydal pár dní nazpátek. Co na ní říkáš?
Moc příjemně mě překvapila. Týpka osobně neznám, ale líbí se mi, že se přiklání i ke stylům trošku jiným než je hip hop. Mám jeho počin v přehrávači a určitě si ho ještě nejednou pustim. Pio squad věděli, proč si od něj berou beat, což jsem mimochodem do poslední doby nevěděl.

Ponecháme ostatní stranou. Zajímalo by mě, jaké jsou tvoje ambice do budoucna. Sám jsi mi několikrát říkal, že tě hip hop přinejmenším poslechově už moc nebere. Můžu očekávat, že se to v tvojí tvorbě do budoucna odrazí a uslyším nějaké experimenty, se kterými nikdo před tebou nepřišel?
No mám rád jak klasický hip hop z devadesátých let, ale i jazzové věci, reggae, chillout, drum’n'bass a různé jiné zvláštnosti třeba. Kdo říká, že se nenechává ovlivňovat, kecá. Vlivy jsou všude a je jen na člověku, kolik vlastního přinese do svého počinu. Mám rád experimenty, ale ne ty za každou cenu. Takže se nechte překvapit bude to určite zajímavé. Nebude to prasopes kříženej s tim, co letí. Bude to spíš to, co mi vytváří v těle při poslechu ten neopakovatelnej pocit. Víte o čem mluvím?

Ve vztahu k předešlé otázce by mě zajímalo, s jakým umělcem mimo hip hopovou scénu bys rád spolupracoval?
Určitě se živými muzikanty a nějaký zpěv by byl zajímavý určitě. Konkrétní jména to nejsou, spíš cítím, kam by se to mohlo ubírat. Jo ještě co by mě bavilo, by bylo zkusit udělat nějaký track s kytarovou skupinou na způsob Rage against the machine nebo tak.

Tvojí velkou zálibou je fotografování. Například cover Digitalis je tvoje práce. Jak sis k tomu získal vztah? Díváš se na svět jako by neustále přes objektiv fotoaparátu?
Dívám se na svět výhradně klíčovou dírkou. Špehuju povětšinou v okolí dámských kabinek. Ne hele mám rád černobílou fotografii, miluju tu fantazii a atmosféru těch věcí, proto fotím a baví mě zkoušet takové zvlaštní úhly nebo makro, kdy ty „maličkosti“ vypadají mocné a velké. Je to jako s vinyly, které mají atmosféru a miluju se v nich přehrabovat s napětím děcka, které rozbaluje kinder vejce a čeká, jestli najde vytouženou hračku nebo úplnou blbost.

Na závěr se tě zeptám, jaký byl pro tebe rok 2009, co se týče hudby?
Rok ’09 přinesl hodně zajímavých tracků a jako každý rok platilo to, že je potřeba hledat a jsem rád, že třeba Royal flush ukazuje množství zajímavých projektů i méně známých a přesto kvalitních. Je to až k nevíře, že ve světě, kde hudbu prodává většinou jméno, existuje ještě touha dělat to kvůli zábavě a kvůli dobrému pocitu. Je mi úplně jedno, kolik prodal takovej Lil Wayne cédeček. Neberu to nikomu, ale já ho nemůžu ani cejtit. Mám rád prostě trošku jinou hudbu. Ještě bych chtěl říct nakonec, že mi přijde absolutně idiotský, jak je net přesycenej battly o to, jaká hudba je víc in. Nechme zvítězit osobní pocit nad pózou a začleněním se ke stádu. Mír.