Recenze: DeZrechts – Kostky sou vrženy
Autor Ruckus v Recenze dne 19. 11. 2009, 812x Přečteno, 1x komentováno
Od první dlouhohrajky „Locus Perenis“ od „bandy lišovských dobytků“ DeZrechts uplynulo již dlouhých 6 let. V té době u nás existovalo několik skupin, které téměř jednohlasně pěly ódy o své nezaprodatelnosti a zachování si jména. Kolik z nich však vydrželo a nenechalo se zmasírovat popovým proudem? Tohle by spočítal na prstech jedné ruky i lenochod. Naštěstí však DeZrechts aka Many, Only T.N.T. O‘ a Pablo Diablo svou pozici na české hip hopové scéně pevně drží.
Není žádným tajemstvím, že prodeje hudebních nosičů jsou čím dál horší. Proto se kolikrát interpreti snaží zaujmout různými bonusy např. v případě Zrechts je to originální balení, ve kterém najdete pěknou bookletovou skládačku s fotkami a různými děkovačkami.
To o co tu jde hlavně, je však hudba. DeZrechts tlačí stále svůj klasický rap bez pozlátek a je jedno v jakém století se zrovna nacházíme. Hned od první pecky spojené s intrem, jejíž beat vás vtáhne do děje podobně jako trailer nového Spielbergova filmu, budete nejspíš trošku nechápavě poslouchat Jelínkovi metafory. Hned na to Vám však pusu zavře pecka s pořadovým číslem dva „Fáze 08“ a po refreshnutí všech mozkových závitů zjistíte, že jsou to vlastně pořád ti staří známí DeZrechts. Zkrátka hudba, určená pro pokročilé posluchače. Po tracku „Bez ohledu“, který jste již dřív mohli slyšet na zdarma servírovaném stejnojmenném EP, přichází pro DeZrechts typicky depresivní tracky jako „Díl scény“ s klavírním podkladem v refrénu, nebo „O to de…“. Pokračujeme přes další již dříve slyšenou věc „Zoon Pharmakoon“, u níž jsem si pořádně uvědomil, že upřímnost je jedna z nejsilnějších zbrání téhle skupiny. Ta síla slova tu jde opravdu cítit. Čemu se v posledních letech téměř vůbec nedostávalo prostoru, jsou skladby vyprávějící příběh. DeZrechts však přišli hned s několika. Při poslechu „Hranice myšlenek“ naskakuje husí kůže, ale pravý „majstrštych“ přichází až s peckou „Příběh F.P.“, pojednávající o Františkovi Procházkovi, který se u nás nechvalně proslavil tzv. krádeží století. Pablo Diablo si tady vystřihnul snad nejlepší rýmy na desce. „Mám ji jak prak“ je jedním z těch slabších míst na albu. Nejspíš proto, že dnes již klasické tracky o hulení působí jako stokrát převykládaná pohádka. Naštěstí netrvá dlouho a přichází můj favorit „…Je spousta takovejch!“. Tady musím vychválit Manyho za skvělý podklad a o nic horší první sloku. Tahle pecka by se měla dočkat klipu! Po skvělém naladění však přichází trošku zklamání v ponuré „Krutej obchod“. Ani Manyho zpověď „Many.Fest“ dvakrát ze židle nezvedá a ze skladby „T.B.R.E.“, která by byla jinak výbornou vzpomínkou na zemřelého kamaráda Jiřího Frolíka, mi kazí dojem zpívaný refrén od zpěvačky Katky T., který působí opravdu nepříjemně. Ze smutné nálady se však okamžitě katapultujeme do vtipné „Pytel 007“, přičemž pozitivně naladění zůstaneme také u poslední bonusové „párty věci“ na desce „B.O.R.“, kterou má pod křídly DJ Fatte.
DeZrechts na svůj debut navázali skvělým způsobem. Jedou ve starých kolejích, ale přesto zní svěže. Je to skupina, která nepodléhá korozi. Rýmy tě nutí přemýšlet a tím se také vracet k desce zpět, což zaručuje její dlouhou životnost. Pokud název „Kostky sou vrženy“ předpovídá větší aktivitu kapely, je rozhodně na co se těšit.
dobrá recenze… po tvejch reakcích na desku jsem čekal totální chvalozpěvy, ale dočkal jsem se dost výstižnýho shrnutí – skladby je spousta takovejch a příběh fp považuju mimochodem taky za nejlepší a bez těch dvou skladeb bych na to koukal určitě jinak – ale o tom to je, o těch jednotlivejch peckách, který nevyženeš z paměti a ne o kvalitním leč často průměrnym a snadno zapomenutelnym celku