Recenze: Grandmaster Flash – The Bridge
Autor Magič v Recenze dne 3. 4. 2009, 655x Přečteno, 7x komentováno
Když desátého března vydal Grandmaster Flash nové album The Bridge, tak si mnoho lidí myslelo, že od The Message nic nevydal, a tak teď vydal album po 27 letech, ale není tomu tak, kromě pěti releasů v 80.letech má Flash vydané věci i z let ’96, ’97 a ’02. Bohužel, jak už tomu u nás bývá, většina českých webů vypustila blábol, že Flash vydává album po dvaceti letech, ale pánové on opravdu nevydal žádné album v roce ’89. Asi to zní zajímavěji, když se vypustí do světa stejná pitomost jako 20ers (mimochodem dodnes nám nikdo nevysvětlil, od kdy se to „výročí“ českého rapu počítá). To jsem si na začátek nemohl nechat pro sebe, nyní se ovšem budu věnovat někomu, jehož dílo si opravdu zaslouží pozornost.
V dobách The Message a scratchování v kuchyni byl Flash, stejně jako Kool Herc nebo Grandmaster DST, výrazně nadčasový, ale ani dnes není Flash jako starší pán osobností, která by nevnímala a nechápala změny v hip hopu. Flash dokonce přešel na digitální svět djingu. Nechci říct, že je dnes znovu nadčasový, ale přináší v dnešním soundu dřívější poctivou práci na hudbě, nadšení a hlavně pecky na parket, které se obejdou bez zbytečné kýčovitosti. V tomhle smyslu si také vysvětluji význam názvu alba – The Bridge. Už v intru nazvaném Welcome poznáte typický rukopis jeho turntablismu a cutování jeho jména je hned od začátku chytlavé víc než cokoliv jiného. Na intro volně a okamžitě navazuje pecka s Q-Tipem jménem Shine All Day, která díky Q-Tipovi působí příjemně uvolněně. Takový typ lehčí věci je na albu ještě When I Get There s Big Daddy Kanem. Pokud se bavíme o albech poslední doby, často vytýkám akutní absenci partyshitů a pecek, které by si člověk zapamatoval a chtěl pouštět pořád dokola. To v žádném případě není příklad Flashe, ten celé album napěchoval flákama, které budete chtít slyšet až budete na jakékoliv akci a jednou z takových je hned třetí věc We Speak Hip Hop, ve které vystupují ne-anglicky mluvící hosté a Krs One, který jim v refrénu vysvětluje, že nemluví švédsky, španělsky ani japonsky, ale hip hopem. Kdo tuhle věc slyšel, musí uznat, že je to geniální doplňovačka na koncerty. Dále jsou na albu pecky na parket spíše pro dámy, mezi které bych zařadil Bounce Back s Busta Rhymesem, již oblíbený single Swagger a Those Chix. Flash ovšem ani tyhle věci nedělá, tak kýčovitě, jak jsem zmínil, že je dnes ve zvyku, a dokáže chytit „i za koule“. V opačném duchu se nese What If znovu s Krsem, která pojednává, jak už název napovídá, o tom kdyby hip hop nebyl. Pecka má pochmurnější náladu, z textu a Krsova projevu je opět cítit znalost a zkušenost. Podobnou náladu má i věcička Bronx Bombers. Za extra zmínku a vyzdvihnutí ještě stojí především pocta b-boyům a hlavně chytlavá b-boy hymnička Tribute To The Breakdancer, ve které se na majku objevuje freestylová supermašina Supernatural. Jinak je album, abych to shrnul, ve zbytku tvořeno živými peckami s příjemnou náladou a rovněž Flashe musím pochválit, že dal příležitost i neokoukaným tvářím a to se mu rozhodně vyplatilo, každý, kdo se na albu podílel, odvedl maximum a nemůžu říct, že by to Flashovi někdo kazil.
Suma sumárum, Flash se ukázal, tak jak ho tu nikdo nezná, překvapil a myslím, že posadil na prdel každého, kdo cení starý časy, ba dokonce určitě oslovil i některé new schoolové a neznalé posluchače, což se dá skloubit zřídka kdy. The Bridge dostálo svému názvu a není to pouhým výmyslem, tohle album skutečně zdařile zapouští kořeny do starých i nových kultur a možná až dozraje, se Flash znovu zapíše revolučním písmem do historie hip hopu, proto si album nezaslouží jiné hodnocení než to úplně nejlepší.
Flash is the man on the Wheels of Steel :) s tim albem po x letech (podle me) je mysleno produkcne, ty releasy mezi byly dj mixy, kazdopadne, tohle album sjizdim hodne casto stejne jako treba dj revolutiona nebo js-1…hodnotim stejne!
ja vim jak to bylo mysleno, ale jak uz jsem rekl, v roce ’89 nic vydano nebylo – koukal jsem se vsude mozne a jediny co jsem nasel je tohle vydani ctyr znamych pecek zvlast ci co http://www.discogs.com/Grandmaster-Flash-The-Message/release/144533 ale tim asi autori tech titulku nemysleli dalsi album po dvaceti letech, protoze jestli jo, tak je to stejne blbost
no to bych sral :) lip se to zaokrouhluje…zas nemuzes bejt takovej puntickar…+ – to tak je, ty mas asi na mysli on the strength 88…
pokud to dotycni autori zaokrouhlili a vedeli neco o jeho diskografii, coz samozrejme reknou ze jo.. tak nemam nic proti
No mě to až na pár vyjímek zas tolik nebere 3/5…
to je skoda… ale tak samozrejme proti gustu zadnej disputat
tady je peknej rozhovor:
http://www.hiphopdx.com/index/features/id.1325/title.grandmaster-flash-revolve-around-science/p.1
btw: skvele vystihl podstatu hiphopu, neopomnel clifa cambela atd, atd…
“What if there’s no Hip Hop, no Herc, no Bams, no Flash, no jams.”