TNT, aneb The New Tune.. To jest rubrika, které se budeme počínaje dneškem zlehka věnovat. Mluvit o dubstepu jako o novém zvuku je sice více než nepřesné, ale ještě donedávna se tento britský hudební styl pohyboval v našich končinách pouze mezi pár nadšenci. V poslední době ale zažívá až nebývalý rozmach, čemuž budiž důkazem zvýšený zájem médií, raketový nárůst příznivců, či postupná/částečná transformace některých špičkových drum and bassových producentů právě na tento styl. A nejen těch drum and bassových- jedním z větších jmen na americké dubstepové scéně jsou právě ti Bomb Squad, kteří v devadesátých letech produkovali alba legendám jako Public Enemy, Run DMC nebo Ice Cube. Stejně jako hip hop v polovině devadesátých let, prochází teď dubstep svou zlatou érou.

Londnýn je původcem mnoha stylů a experimentů elektronické hudby, ale už koncem 90. let se začalo šeptem mluvit o něčem speciálním, něčem co probudí v posluchači to nejtemnější, co v sobě má. To něco se začalo modelovat už na začátku tohoto milénia. Byla to směsice 2Step garage rytmu a grimeu. Tempo kolem 140 bpm a typický half time rhytm, kdy obyvkle po třetím beatu přichází snare drum. Což tento směr odlišuje od jiných elektronických forem produkce, jako třeba pro house music typický rytmus four-to-the-flour, apod. Dubstep v sobě navíc obsahuje rozmanité množství hudebních žánrů. Každý v něm může najít to, co má rád- reggae, hip hop, techno, jazz, funk, … Ale to všechno by bylo něco jako auto bez motoru, nebýt pilíře celého stylu- těžké bassline, která je ve spolupráci s výkonným soundsystemem schopná shodit dům s narušenou statikou.

Tím, kdo se zasadil o zprostředování takového druhu produkce mezi „normální smrtelníky“, byl legendární DJ John Peel, který se začal o dubstep zajímat ve své show na BBC Radio 1 v roce 2003. Zařadil do Top 50 za rok 2004 dvojici Digital Mystikz a další producenty. Vedle své radiové činnosti působil také jako rezidentní DJ superklubu Fabric, jež by se dal označit za londýnskou mekku dubstepu. Temnota malých lokálních scén po anglii se začala spojovat v jedno velké peklo. Kolem roku 2006 už byla scéna dobře organizovaná. Johna Peela vystřídala na BBC Radio 1 naprosto odzbrojující Mary Ann Hobbs, vznikly také zásadní zdroje informací jako dubstepforum, Barefiles, nebo blogy typu gutterbreakz. Dubstep už rozhodně nepatří do kolébky, ale napřahuje se pořádně velkou rukou a bere si své místo na scéně elektronické hudby.

My se tu dnes budeme věnovat nedávné události, která proběhla v Praze a byla jedním z největších výstřelů, co se kulturních akcí tohoto druhu týká. Českou republiku již navštívila jména jako Kode9, Shackleton, Mala, Benga, Skream či Rusko, ale zatím jsme nebyli svědky tak nahuštěného line upu, jako teď v Arše – The Bug, Gaslamp Killer a The Cloaks pod jednou střechou v rámci Stimul-Festivalu.

Jako první se v sále rozezněla produkce The Cloaks. Dvojice zde měla svou klubovou premiéru, kterou jim bohužel znepříjemnil jeden nefunkční gramofon, ale přes to všechno si za svých několik desítek minut zaslouží obdiv. Vzhledem k tomu, že druhý ze seznamu Stimul-festu – Zomby - se „ztratil“ svému manažerovi ve Varšavě (a ten ho tam zoufale hledá možná dodnes:), dodatečně přiletěl americký The Gaslamp Killer, kterého se pořadatelům podařilo stáhnout z jeho evropské tour a který se svou zarostlou vizáží a klasickými „drsnými“ pózami odehrál hodně solidní show, při které nezůstala jedna noha v sále v klidu stát. Hlavní roli v line upu hrál The Bug, který letos vydal neuvěřitelně tvrdou desku London Zoo na Ninja Tune records. The Bug už nejezdí koncerty jen tak „odehrát“. K jeho hudbě patří emceeing a 27. října se o něj večer pod střechou Divadla Archa v Praze postaral člen Roll Deep crew MC Flow Dan a doplnil ho Daddy Freddy z Jamajky. A přestože bylo jeho vystoupení narušeno totálním fiaskem pana zvukaře, který se podle všechno v onu chvíli vůbec nevyskytoval na místech, kde měl zrovna působit, zapomene na něj asi málokdo, protože Bug Archu doslova rozbil.
Fotoreport:

123►

Autoři článku: relax a tomaaash